Když sdílíš s někým smutek,
můžeš cítit i trochu štěstí.
Že právě děláš dobrý skutek,
někdy stačí i upřímné objetí.
Tvá přítomnost ho potěší,
to ze života dávno znám,
trápení, smutek je jen přítěží
a zanechají v duši, převeliký šrám.
Já tu budu vždycky s tebou,
pomohu, co moje síly stačí
a tvůj smutek, odnesu si s sebou,
vím dobře, jak v srdíčku tlačí.
Svěř se mi, já ti ráda pomohu,
vždyť každý tu má ten svůj úděl,
pravda, někdy ani já jej nezmohu,
ale kéž by tohle, každý uměl.
Pak by život byl jak rozkvetlý sad,
sluncem zalitý a voněl medem,
člověk by se cítil stále jen mlád,
láska, radost, štěstí - byla by středem.
PeopleSTAR (7 hodnocení)