Děsí mě tvůj chlad,
děsí mě pohled tvůj,
vědět měla jsem to snad,
že zůstaneš navždy svůj.
Marná byla moje touha,
mé prosby zbytečné byly,
pro tebe jsem byla hračka pouhá
a jizvy na srdci mém zbyly.
Mám vůbec nějakou naději,
že přijde prosluněný den?
Čekat nebudu na něj raději
a snít dál budu svůj sen.
Sen, který snem zřejmě zůstane,
nikdy mě tvé dlaně nepohladí,
bolest mne na kolena dostane,
ale tebe - mi nikdo nenahradí.
PeopleSTAR (7 hodnocení)