To posvátné ticho miluji,
kdy sama v trávě sedím,
jen let ptáků sleduji,
k nebi v naději hledím.
Šumění křídel neslyším,
jen cítím pohlazení vánku,
co přijde za chvíli - netuším,
celá příroda, ukládá se k spánku.
Les uzavře pomyslná vrátka,
na palouku víly tancovat budou,
v pohádce najednou jsem zkrátka,
omámit se nechám, líbeznou hudbou.
Kdo mě ze snu probudí?
Snad jeden mladý, krásný princ.
Proč jiný ve mně lásku nevzbudí,
kdo touží mít všechno - nemá nic.
PeopleSTAR (9 hodnocení)