Do noci temnýma očima blýská les,
srpen se prodírá pralesem klasů
a hrne mou krev po řece na starý jez,
kde v olších praskají jiskry tvých vlasů.
Že jsme se nesešli tenkrát? Že zdaleka
obcházím smrk, který jako já stárne?
Vysoký srpne, ať tě má váhavost neleká,
hrej tomu, kdo přijde tam na schůzku
za mne!
srpen se prodírá pralesem klasů
a hrne mou krev po řece na starý jez,
kde v olších praskají jiskry tvých vlasů.
Že jsme se nesešli tenkrát? Že zdaleka
obcházím smrk, který jako já stárne?
Vysoký srpne, ať tě má váhavost neleká,
hrej tomu, kdo přijde tam na schůzku
za mne!
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
Vyšel jsem dřív než hvězda ranní - A. S. Puškin
Myslil jsem - už se umoudřilo vznětlivé, teskné srdce mé: a říkal jsem si - to, ...
VŠECHNO PROTI NÁM - Jan Skácel
Vše o čem se nám v dětství zdávalo a také to co nikoho by ani ve snu nenapadlo ...
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
Vyšel jsem dřív než hvězda ranní - A. S. Puškin
Myslil jsem - už se umoudřilo vznětlivé, teskné srdce mé: a říkal jsem si - to, ...
VŠECHNO PROTI NÁM - Jan Skácel
Vše o čem se nám v dětství zdávalo a také to co nikoho by ani ve snu nenapadlo ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva