Naposledy se tak vracím,
do těch překrásných míst,
v slzách se poněkud ztrácím,
dnes si nejsem ničím jist.
Tam, kde kdysi stála,
ta roubená chaloupka,
nad ní tyčila se skála
a slyšet bylo holoubka.
Snad to byly jiné časy,
člověk už něco zapomněl,
dnes neuvidíš ani klasy,
jen vřes z lesa zavoněl.
Vzpomínky se tak často vrací,
je přece jen na co vzpomínat,
v dnešním světě se člověk ztrácí,
přesto budu s klidem usínat.
Snad i moje první láska,
tiše do mého snu vejde,
byla jsi tenkrát velká kráska,
ale co na tom dnes už sejde!
PeopleSTAR (8 hodnocení)