V pádu

Data z příští etniky
naše zajmi nezničí
a v tomhle tom bojišti
vše se jasně vylíčí
a ty začneš přemýšlet
jak být nezničen
ve své víře
být osudu blíže
a zdvižen své nálady
zas všechno spravil
a hradil za vzniky
život tradiční
v zátiší skutků
jako zlatou hrudku
vtom pluku
v z hluku prvků
kde zmlkl z prvku
jenže zjistil
že si něco vysnil
a přikryl své hodnoty
jako dopočty všeobecných zájmů
v tom plánu
vzdorujíc vší naději
mrzí mě
že v té zavěji věcí
náš rozptyl se tenčí
a z venčí
každý jsme ve mši
jako když
jeden ke druhému nesmí
pak čítal bych pohled v očích
kdy každý jiný zájem nosí
k bolesti zatrnulé vášně
být sám spravitel strun
kde v tom z hluku
svá zloba pojem pouhý
že něco v něm v hlouby
bolestí upadá
jako každá vzpomínka
co ve mě zůstává
jako clo z uchvácení
ros mračení se všedního dění
a to nic co jsem nedokázal změnit
aby ty stěny
nebyli opět tak prázdné.