Věty nám

V tebe skok, jak se stal tvůj sem
vzorem v pohled tvé grafiky
co ti do podvědomí vtiskly,
výčitky svědomí
jak unést svůj podíl na tomto světě
v pamětech zdrásané mysli
a vyslechl bych si něčí názor či kritiku
co se mi to na mysl motá,
jako portál v dálavy popsaných stránek
tak v té vaně plné důvěry
v sebe sama se soustředím
i přemýšlím jak bych své chtíče omezil
a nacházím podstaty
co v mém sletu chápání
dost možná některým zaclání,
že husinu mi to nahání,
když už vím že se to děje
v hormonech mého krku
a svaly ztvrdlé k průlomu v tuž
tu hleď jako pětina úsilí
co bys mohl vyvíjet
v přízemí svých vzdušných zámků
kde jsem zamkl,
že kat teď vzal
na rozdíl těm co jsem jim to rozdával
a tak se zděs jak odolávám nátlaku
a ve svých závazkách
nahmatal jsem jistotu,
že jsem ve zdárného muže vyrostl
a přibitý svého života
vychoval jsem ze sebe pilota
co své srdce plné bolesti vykotlal
abych mohl žít s klidem
a rozvíjet svou
abych byl více vidět
a cítil pocit bezpečí
z úspěchů předešlých činů
jimiž jsem se sem vyvinul
a jako mi přilnuli k bradě vousy
tak se protlouci zkouším
vroucný tech pohledů
od pevných bodů se odstrkuj
a promlouvej ke svému nitru.