Vracím se zase domů,
do kouzelného koutku světa.
Projdu alejí starých stromů,
co pamatují dobrá i špatná léta.
I já s nimi zavzpomínám
na to, co už je dávno za námi.
Ale čas - ten já neproklínám,
jen přemýšlím, co ještě je před námi.
I ty staré stromy paměť mají,
možná, že poznají mě ještě po létech,
v korunách jim slunce paprsky hrají
a včelky stejně usedají na květech.
Ale přesto bych se ráda vrátila,
jen na malou chviličku
do mládí, co jsem ztratila
a zase navštívila moji babičku.
Jen bych jí opět říci chtěla,
že jsem ji měla strašně ráda,
kdy jsem ji ruce hladit směla
a v ní měla - nejlepšího kamaráda.
Ty časy se už nikdy nevrátí
a to já dávno dobře vím.
Jen ty vzpomínky, ty se nikdy neztratí,
teď o těch časech - už jenom sním.
PeopleSTAR (4 hodnocení)