Lákají mne neznámé kraje,
chci poznat tu jejich krásu,
najednou mi v hlavě nápad zraje,
jen mám stále prázdnou kapsu.
To poznání také něco stojí
a tak střádám do prasátka,
bez peněz se člověk vydat bojí,
jinak si může zabalit fidlátka.
A tak procházím krajinou známou,
každý den něco nového nacházím,
jsem šťastný, že tu jsi se mnou,
snad konečně k rozumu přicházím.
Budu se držet při zemi,
nic jiného snad ani nezbývá,
tu krásu zaplatit nelze penězi,
teď klid v duši mé přebývá.
Už se nikam lásko nechystám,
zůstanu tady v našem kraji,
procházku růžovým sadem tobě přichystám,
ať v něm všechny barvy života hrají.
PeopleSTAR (6 hodnocení)