V hluboké dálce někde dřímá luna,
na ostří metlic nabodena,
zmatena slastí jako žena,
tak žádoucí, tak tajuplná.
Doteky něžné, bázeň, zdali svolí,
plní tu noc až po okraje její.
Jaké to struny uvnitř nás se chvějí
a jaký hřích jak réva pne se k holi?
Tu noc jsem probděl nad záhony mraků,
tu noc jsem váhal chvíle sčítaje,
až přelila se tma a z dálky do kraje
se luna valila, nesena křídly ptáků.
na ostří metlic nabodena,
zmatena slastí jako žena,
tak žádoucí, tak tajuplná.
Doteky něžné, bázeň, zdali svolí,
plní tu noc až po okraje její.
Jaké to struny uvnitř nás se chvějí
a jaký hřích jak réva pne se k holi?
Tu noc jsem probděl nad záhony mraků,
tu noc jsem váhal chvíle sčítaje,
až přelila se tma a z dálky do kraje
se luna valila, nesena křídly ptáků.
PeopleSTAR (5 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘED SVÍTÁNÍM - Bedřich Stehno
Pár hodin a oškubaly tu černou labuť Zase jsme miláčku trochu umřeli a zdá se ž...
LES KVĚTŮ ZAČAL UŽ - LI JŮ
Les květů začal už - ač trochu náhle snad - nach jara shazovat. Podlehl tíze, kt...
POMPEJE - Bedřich Stehno
Miláčku Dnes v noci jsem miloval cizí ženu Dvě hodiny jsme tě zabíjeli Potom ...
Pár hodin a oškubaly tu černou labuť Zase jsme miláčku trochu umřeli a zdá se ž...
LES KVĚTŮ ZAČAL UŽ - LI JŮ
Les květů začal už - ač trochu náhle snad - nach jara shazovat. Podlehl tíze, kt...
POMPEJE - Bedřich Stehno
Miláčku Dnes v noci jsem miloval cizí ženu Dvě hodiny jsme tě zabíjeli Potom ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva