Zaspala malá hvězdička,
měsíc se na ni zlobil,
očička měla maličká,
to on jen večer - oblohu zdobil.
Kolem něho smutné hvězdičky,
co o sestřičku měly strach,
lesem se ozývaly koní rolničky
a na stromy padal hvězdný prach.
V lese vládlo ticho kouzelné,
dávno už šel vánek spát,
měsíc vysílal pozdravy světelné,
nikdo se nemusel v lese bát.
Až teprve po půlnoci hvězdička vyšla
a její svit byl velmi jasný,
zase na nebi své sestry našla
a na ni je opět, její otec pyšný.
měsíc se na ni zlobil,
očička měla maličká,
to on jen večer - oblohu zdobil.
Kolem něho smutné hvězdičky,
co o sestřičku měly strach,
lesem se ozývaly koní rolničky
a na stromy padal hvězdný prach.
V lese vládlo ticho kouzelné,
dávno už šel vánek spát,
měsíc vysílal pozdravy světelné,
nikdo se nemusel v lese bát.
Až teprve po půlnoci hvězdička vyšla
a její svit byl velmi jasný,
zase na nebi své sestry našla
a na ni je opět, její otec pyšný.
PeopleSTAR (4 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když v...
TY - Bohuslav Richter
Ty se mi oblékáš, ty se mi strojíš. Je nám přes padesát a srdce nás bolí. Pro ...
SLOVA - Bohuslav Richter
Po nervovém vlákénku startují do světa poezie. Těsno je v té sekundě, když bles...
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když v...
TY - Bohuslav Richter
Ty se mi oblékáš, ty se mi strojíš. Je nám přes padesát a srdce nás bolí. Pro ...
SLOVA - Bohuslav Richter
Po nervovém vlákénku startují do světa poezie. Těsno je v té sekundě, když bles...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva