Zmatek

Jeho mysl jse sama sebe děsí,on v mysli pohodu mít nesmí.
Mysl jse mu zmatkem plní,jeho mysl v sobě prožívá zmatené dění.
Jeho mysl reálné myšlenky postrádá a tím v jeho mysli zmatek převahu získává.
Zmatená mysl,neví co má smysl.
Zmatené myšlenky jse mu honí hlavou,ten zmatek má sílu dravou.
Jeho mysl v tom zmatku neví co je pravda,jeho mysl teď provází samá zrada.
Jeho mysl teď ničemu už nevěří a v tom zmatku neví jestli vůbec ještě někdy něčemu uvěří.
V jeho mysli pravdivé myšlenky zkomírají a jen ty lživé zmatené myšlenky mu do mysli přibývají.
Ještě jeho mysl ve zmatku žít chvíli bude a pak mu tím zmatkem jen spustošená mysl zbude.
Ten zmatek jeho mysl na konec na dobro zničí,chaos mu zmateně v mysli křičí,ten zmatek krutě jeho mysl ničí.