Stíny pozdního léta,
nade mnou se klenou,
chci poznat krásy světa,
i ty, co jsou obehnány stěnou.
Vstoupím na zakázaná území,
stejně jako bych vstoupila na tenký led.
Jen u tebe mám jisté zázemí,
nedám-li pozor - je tu malér hned.
Už mně nikdo nezastaví,
vodopád jen temně hučí,
tu dálku si nikdo nepředstaví
a mně stále výčitky jen mučí.
Na dalekou cestu se vydávám,
půjdu prachem, vodou, pouští,
svých nadějí se nikdy nevzdávám,
co mé odhodlání ale spouští?
Neboj, já se vždycky vrátím,
tebe přece tady nechat nemohu.
Jen nějaký ten čas tak ztratím,
ale svou zvědavost - těžko přemohu.
PeopleSTAR (8 hodnocení)