Hororová babička

Poslechněte si děti pohádku
o Červené Karkulce
a o jednom zlém zvířátku,
co toho neštěstí, bylo strůjce.

Dětičky, nechci vás strašit
i když - dělám to moc ráda,
snad za to, budu se v pekle smažit,
ale tma, už se do pokoje vkrádá.

To je ten správný čas na horor,
vidím, že v očích mátě děs,
z mé strany, trochu je to teror
a Karkulka právě, opustila ves.

Dobroty pro babičku, v košíčku nese
a mlsný vlk jí jde v patách,
Karkulka hrůzou, celá se třese,
ukryl se na kraji lesa, někde v kládách.

Doběhl k babičce, na ní si smlsnul,
oblékl si babičky šaty a brýle,
jakoby nic, v posteli usnul,
pak přišla ta strašlivá chvíle.

Když Karkulka přišla, už měl zase hlad,
jen řekl - neptej se na nic, sežeru tě taky,
ale hajný, to byl opravdu pořádný chlap,
břicho mu rychle rozpáral - jaképak rozpaky.

Karkulka s babičkou se objaly,
hajný do studně vlka hodil,
společně se pak všichni zasmáli,
vlk dostal trest, za to, že škodil.

Tak co děti, budete už spát?
Nebo chcete ještě jednu pohádku?
Ale nechte si třeba o ježibabě zdát
anebo o tom strašidle na Hrádku.

Já jsem vaše hororová babička,
každý večer, něčím vás straším,
vám se ale strachy nezavírají očička,
snad i překrásné sny vám plaším.