Pod smrkem

V lese pod smrkem, v malém pelíšku mezi kořeny, narodil se skřítek smrkový.
Byl tak maličký, jako dva dětské prstíčky.
On každý den jedl kaši z jehličí a těšil se až vyroste a bude velký jako smrk, ale byl pořád maličký.
On smutek z toho měl a tak na poradu s mechem a hříbkem šel.
Ti mu moudře pravili, že tak už to na světě chodí, že jeden je malý a druhý z výšky na nás hledí a že záleží víc na tom, jaké srdce má a kolik radosti druhým udělá.
Skřítek radost dělat chtěl, protože velké a dobré srdce měl.
Každý den vůni lesa poctivě rozprašoval, stromy v pořádku udržoval, houbám kloboučky upravoval a mechy jemně uhlazoval. Zajíčkům pelíšky opravoval a prasátkům proužky na tělo namaloval.
A co já vím, možná je v lese ještě teď, ale ty musíš v lese potichu být, dívat se a naslouchat a pak ho možná uslyšíš a jednou snad i uvidíš :)