Coura
Bývala to pěkná coura,
prahla po lásce,
v noci vždy volala kňoura,
scházeli se na lávce.
Měsíc jednou spal za mraky,
vidět nocí nebylo,
jiné prase, kanec taky,
u lavičky slídilo.
Touhou svítila jí očka,
a to kance vzrušilo,
ona ve tmě černá kočka,
všechno jej to zmýlilo.
Poznala hned co se stalo,
tento kanec větší samec,
laskal se s ní ale málo,
předvedla mu pěkný tanec.
V krátké době všude selat,
s lidskou hlavou běhalo,
řezník musel pilně dělat,
aby se vše sežralo.
Udilo se hudba hrála,
jedlo se a pilo,
v podhradí se lůza smála,
pak se jenom blilo.
Taková je historie
naše slavná skutečně,
do hlav se to dětem lije,
ale zdá se zbytečně.
- oho -
PeopleSTAR (1 hodnocení)