Když alkohol více dává

Ožralý jsem jako kráva,
pivo dneska více dává.
A že jsem dnes nadržený,
nebojím se žádné ženy.

A tak píšu básničky,
jaké máme holčičky.

Máme bloncky nebo černé,
obě mohou býti věrné.
Pokud ovšem není panna,
a nebydlí za horama.

Jako jedna Eliška,
co má piercing u bříška.
Stejně jako Maruška,
ta by byla dobrá družka.

Ta by prala,vařila,
a i mě si vážila.
To jsou ovšem iluze,
lepší holky jsou v Praze.

V Praze žijí jiné holky,
umí řízek ba i vdolky.
Co se sladkého týče,
šťourat bych se mohl v puse.

Když se na mě usměje,
v srdci hned mi dobře je.

Když ji potkám v hospodě,
nenechám ji na vodě.
Dám ji proto štamprličky,
jako že jsem u Růžičky.

Pak když jdeme z hospody,
musíme jít kolem vody.
Jiná cesta totiž není,
u řeky se dobře pění.

Od řeky pak do postele,
tam se také pění skvěle.
A pak ráno druhý den,
probudím se obnažen.

Nevím co se včera stalo,
že se tolik vychlastalo.
Možná vodky,možná rum,
zablitej je celý dům.

Zablitá je také půda,
zablitá je i Gertrůda.

To je totiž holka moje,
bydlí v Plzni U Prazdroje,
Ta tam bydlí řadu let,
a je krásná na pohled.

Ta je krásná jako květ,
kluci mohou závidět.
A já jim však nedám šanci,
divocí jsou jak ti kanci.

A tak jim dám přes hubu,
namlátím Kamila i Kubu.
Kuba to je velký frajer,
pod sukýnku Gertě zajel.

A já jsem mu záviděl,
že jsem Gertu neviděl.