Tak hořce, tak něžně
dul kohoutí příboj k oknům rána,
než polnici slunce
crkotu mléka podoben spíš.
Veselo chmurně, veselo chmurně
zem vichřicí zotvírána -
má lásko, neslyšíš?
I skřípot vrátek,
jak teskně se vřezává v stromy lysé,
výzva tak výmluvná v bezcestí cest,
po nich sněženky přijdou,
než vlaštovky odváží se
letošní bláto k nebi vznést.
dul kohoutí příboj k oknům rána,
než polnici slunce
crkotu mléka podoben spíš.
Veselo chmurně, veselo chmurně
zem vichřicí zotvírána -
má lásko, neslyšíš?
I skřípot vrátek,
jak teskně se vřezává v stromy lysé,
výzva tak výmluvná v bezcestí cest,
po nich sněženky přijdou,
než vlaštovky odváží se
letošní bláto k nebi vznést.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva