Třpyt prázdna

Jsi slunečními paprsky
co mé tváře osvětlují
a tvoří stíny
pro měsíční třpyt,
který na Tvou kůži
dopadá.


Jsi mým ohněm
uvnitř
plamenem stoupajícím
v Tvém těle
co mne zahřívá.


Mám plnou hlavu
Tvých vzletných jisker,
které nad Tebou
tvoří třpyt Prázdna
nedýcháš
ponořen ve mně.


Znova se kolem Tebe
obtáčím
jako mladé větvičky liány
kolem svého kmene
těsně a hluboko
se nořím
a Ty za mě dýcháš
dávajíc mi sílu růst.


Kolébám se ve Tvém
klíně
sebe v dlaních konejším
špičky Tvého proudu
se dotýkám
cítíš mé chvění
až tam
ve třpytu Prázdna.


Tolik miluji
Tvůj nádherný obraz
duhy
miluji nesmírně
Tvé plátno,
které pod tíhou
snů praská
a z hlubin
škvír, průrviček
mezi mými duhovými
střepy iluze
vyvěrám
v záři a třpytu
znova a znova.


Zůstaň Jím
Zůstanu Tebou sama v Sobě
ve třpytu Prázdna.