První dopis mamince - Jaroslav Seifert
Už vím, dám dopis na zrcadlo
či do košíčku na šití,
však žel dosud mě nenapadlo
co psát, jak dopis začíti.
Maminko moje milovaná,
a v zubech konec násadky,
přemýšlím: stránka nenapsaná
čeká a čeká na řádky.
Přeji Ti dnes v den Tvého svátku
- ve slově Tvého velké T ---
no vida, už mám druhou řádku
a pokračuji ve větě:
štěstí - po t se píše ě ---
a zdraví - a pak selhává
už nadobro má fantazie,
tak přízemní a kulhavá.
A trhám papír, muchlaje ho
--- maminka stojí nad válem
a chystá něco voňavého ---
tu v odhodlání zoufalém
přibíhám k ní, tiskne mě k sobě,
očima mlčky ptá se mě.
Pak zamoučněné ruce obě
zvedly mě rychle ze země.
PeopleSTAR (32 hodnocení)