Utíkám nocí, utíkám do neznáma,
pryč ode všeho, utíkám sama.
Utíkám před světem, který mne užírá,
před tíhou života, co na mě spočívá.
Uprostřed něčeho, kde chci žít bez studu,
říkám si "Co bude, až tady nebudu?".
Až budu obklopena zemí a květenou,
doufám, že si na mě vzpomenou...
pryč ode všeho, utíkám sama.
Utíkám před světem, který mne užírá,
před tíhou života, co na mě spočívá.
Uprostřed něčeho, kde chci žít bez studu,
říkám si "Co bude, až tady nebudu?".
Až budu obklopena zemí a květenou,
doufám, že si na mě vzpomenou...
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Májová pohádka
Kdo by se měl bát Karkulky. Vždyť, když to tak vezmete, přeci od ní neutekl nikd...
Duše lásky
Černá duše se stále drží mé křehké tělesné schránky a s neoblomnou výdrží tu tvo...
Moc přátelství
Snažím se o tebe opřít jako o rozhlednu, přesto že vím, že tě mám vlastně v nedo...
Kdo by se měl bát Karkulky. Vždyť, když to tak vezmete, přeci od ní neutekl nikd...
Duše lásky
Černá duše se stále drží mé křehké tělesné schránky a s neoblomnou výdrží tu tvo...
Moc přátelství
Snažím se o tebe opřít jako o rozhlednu, přesto že vím, že tě mám vlastně v nedo...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva