Nevím jak stát se mohlo,
mě zasáhlo to a již nepustilo.
Ode dne téhož svět se rychle točí,
stránky v kalendáři mizí, dny utíkají.
Vše najednou smysl nemá,
nevnímám nic krom tvého těla.
Já těším se vždy jen na jedno,
až opět zahlédnu tě, i když nakrátko.
Ta radost a štěstí přinese mi,
dobrou náladu pokaždé navodí mi.
Den, když nevidím tě já,
přináší mi muka velká.
Nedokážu se na nic těšit,
čelit strachu, jež je v duši ukryt.
Pak myslím, že konec je,
konec té věci, zakoukání do tebe.
Není to však vůbec snadné,
je-li já opět spatřím tě.
Tak jde to stále dokola..
Kdo poradí mi, jak z kruhu bludného,
ven jít se dá???
PeopleSTAR (27 hodnocení)