Bůh ví.

Jen Bůh ví co my jsme zač,
ze shora pohled udivený
a ze zdola bolest,žal a pláč,
možná,že napoví mu Anděl Strážný,
že tenhle pohled není zcela správný,
ať v pravdě hledá utrpení co dal,
co vzal,co bylo a co už není.
Bůh ví i když....on sám neví
jestli tady něco zmůže
i když lid churaví se svléká
jako had z kůže a on....nepomůže,
neexistuje snad,tak dál rozlézá se trní z růže,
snad s domněnkou nesouhlasí
ten Anděl Strážný,ví taky,
že zázrak žádný se nekoná,
možná jen ikona Pána Boha
čiší z něj a pomoc u něj nehledej.
Neboť i tato víra bývá zrádná,snad,
že jeho ruka podaná je jen rukou pohana
a Bůh ví,že on je jen smyšlený v bibli i bajce,
že církev tu myšlenku ctí co by v krajce
bájných dní,snad je to tím,
že má myšlenka pod sluncem sní
u začarovaného domu,kdy i on a Bůh ví,
že v bodě zlomu.
A myšlenka se tříští v budoucnosti příští
a dostává nový nádech s Andělem Strážným v zádech,
i on ví,že ne Bůh,ale on dlí nad mojí hlavou
ve chvíli pravou a snad....
Bůh ví jen v řádcích desatera
kdy po nebi shání Jupitera,Mars i Venuši,
Anděl Strážný sám to netuší,
on,který maluje život zvláštní retuší
a nad námi dlí v obrazech životních i on ví svý.