čekám na svou depresi

Sedím a z okna se dívám,
čekám na zázrak, o kterém snívám,
čekám, že život se mi změní,
a nebude jen jedno velké urtpení...

Sedím a deprese vykvetla,
chci pozorovat noční oblohu,
ale zakrývají ji pouliční světla,
a já s tím nic dělat nemohu...

Sedím a můj stín se pomalu vytrácí,
stejně jako světlo z pokoje,
tma se do mého srdce opět vrací,
a já vzdal se bez boje...

Sedím sám se svými pocity v koutě,
zklamán z našeho fádního světa,
čekám konec mé životní poutě,
jenž smutkem byla poseta...