Černé myšlenky

Ty krásné, sladké léto rozmarné,
sluníčko po nebi se prochází,
snad vzpomíná na lásky nedávné,
večer pak najednou za obzor zachází.

Když potom slunce zhasne a odejde spát,
na nebe pošle hvězdičky s měsíčkem.
A nám se v noci sladké sny budou zdát,
jak se svou láskou jdeme lesíčkem.

Ráno pak mlhavé, probudí zase nový den.
Zdá se nám najednou uplakané a smutné,
nechce se ti ani trochu vyjíti ven,
začneš přemýšlet - zda je to vůbec nutné.

Než-li se rozmyslíš, prudký déšť se spustí,
strávit doma bys nejraději chtěla celý den,
jen chmurné myšlenky, ty tě jen tak neopustí.
A přesto bys tak ráda se smála jen.

Zažeň všechny černé myšlenky i mraky!
Opravdu se jimi ovlivňovat nenech.
Je tu ještě štěstí a smích přece taky,
proto se usměj a smutnění už zanech.