Má duše je rozervaná,
snad na tisíce střepin.
Nebyla jsem milovaná,
teď přibývá jen šedin.
Neexistují dva stejní lidé,
jeden příliš miluje,
kolem kvetou růže bílé
a druhý, jen lásku slibuje.
A já jsem uvěřila tobě,
že jsem tvoje jediná,
tak ublížila jsem sama sobě,
jak teď dlouhá, je i vteřina.
Ze spárů trápení a smutku,
jen těžko se teď dostanu,
mě jsi odhodil jako loutku,
kdo se postaví, na mou obranu?
Odnikud žádnou pomoc nečekám,
chci se ze žalu v noci vyplakat,
v tichu noci, k modlitbě poklekám,
nikomu už věrnost - nechci přísahat.
snad na tisíce střepin.
Nebyla jsem milovaná,
teď přibývá jen šedin.
Neexistují dva stejní lidé,
jeden příliš miluje,
kolem kvetou růže bílé
a druhý, jen lásku slibuje.
A já jsem uvěřila tobě,
že jsem tvoje jediná,
tak ublížila jsem sama sobě,
jak teď dlouhá, je i vteřina.
Ze spárů trápení a smutku,
jen těžko se teď dostanu,
mě jsi odhodil jako loutku,
kdo se postaví, na mou obranu?
Odnikud žádnou pomoc nečekám,
chci se ze žalu v noci vyplakat,
v tichu noci, k modlitbě poklekám,
nikomu už věrnost - nechci přísahat.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
NENÍ - Vladimír Holan
Není lhostejné, kde právě jsme. Nebezpečně se k sobě blíží některé hvězdy. Také ...
OREL - Jan Noha
Všechno ztichlo. Vánek ztichl. Pramen vzdychl. Kámen vzdychl. Proč se všechno k...
KOHOUT SEDÍ NAD MRAKEM - Vítězslav Nezval
Kohout sedí nad mrakem, zpívá zlatým zobákem, že je ráno jako zrnko máku, které ...
Není lhostejné, kde právě jsme. Nebezpečně se k sobě blíží některé hvězdy. Také ...
OREL - Jan Noha
Všechno ztichlo. Vánek ztichl. Pramen vzdychl. Kámen vzdychl. Proč se všechno k...
KOHOUT SEDÍ NAD MRAKEM - Vítězslav Nezval
Kohout sedí nad mrakem, zpívá zlatým zobákem, že je ráno jako zrnko máku, které ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva