Čas mi nasypal stříbro do vlasů,
dávno jsem se s tím smířila,
už nezbývá mi tolik času,
tak proč bych se zlobila.
Smířena jsem téměř se vším,
člověku nic jiného vlastně nezbývá,
ale své tajemství stále střežím,
vzpomínka na tebe se nesmývá.
Vlasy kvetou jako v louce květy,
už nejsem krásná jako dřív,
tenkrát jsme spolu objevovali světy,
na čas, bohužel nemáme žádný vliv.
Čas nám vrásky ve tvář maluje,
je to velmi zkušený malíř!
Slunce paprsky nás spaluje,
teď zbytečně už vody kalíš.
Nikdy se šťastné chvíle,
znovu opakovat nebudou
i kdyby ses vrátil míle,
jen ty vzpomínky přibudou.
dávno jsem se s tím smířila,
už nezbývá mi tolik času,
tak proč bych se zlobila.
Smířena jsem téměř se vším,
člověku nic jiného vlastně nezbývá,
ale své tajemství stále střežím,
vzpomínka na tebe se nesmývá.
Vlasy kvetou jako v louce květy,
už nejsem krásná jako dřív,
tenkrát jsme spolu objevovali světy,
na čas, bohužel nemáme žádný vliv.
Čas nám vrásky ve tvář maluje,
je to velmi zkušený malíř!
Slunce paprsky nás spaluje,
teď zbytečně už vody kalíš.
Nikdy se šťastné chvíle,
znovu opakovat nebudou
i kdyby ses vrátil míle,
jen ty vzpomínky přibudou.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva