Z nudy si vlasy rozpouštím,
deprese padá do klína,
čeho se pro druhé dopouštím,
a jak se jim teď usíná.
Do postele ulehám,
nevím co je za den,
Jen na sebe se spoléhám
už spolu nebudem.
Nemůžu se nadechnout,
srdce tak rychle buší,
někdo musí mě snad vyslechnout,
Jen málo kdo to tuší.
Zapíjím léky na úzkost
A otáčím se ke stěně,
Chybí mi tvoje blízkost,
slyším svůj křik v ozvěně.
Zavírám víčka přes slzy,
Hlava se mi motá,
Snad přestane bolet brzy
Ta nekonečná samota.
deprese padá do klína,
čeho se pro druhé dopouštím,
a jak se jim teď usíná.
Do postele ulehám,
nevím co je za den,
Jen na sebe se spoléhám
už spolu nebudem.
Nemůžu se nadechnout,
srdce tak rychle buší,
někdo musí mě snad vyslechnout,
Jen málo kdo to tuší.
Zapíjím léky na úzkost
A otáčím se ke stěně,
Chybí mi tvoje blízkost,
slyším svůj křik v ozvěně.
Zavírám víčka přes slzy,
Hlava se mi motá,
Snad přestane bolet brzy
Ta nekonečná samota.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva