Své srdce uložím do krabice a navždy v ní už bude spát.
Nebude toužit po lásce více, po citech nebude se ptát.
Své srdce v krabici zaklapnu víkem a opatřím zámkem kovovým,
pak přestane bít. Každým okamžikem.
Že i já chtěla milovat. To však už mu nepovím.
Své srdce, v krabici uzamčené, zakopu do země, hluboko.
Upřímné city navždy budou nevyřčené. Zůstanou jen ty naoko.
Nebude toužit po lásce více, po citech nebude se ptát.
Své srdce v krabici zaklapnu víkem a opatřím zámkem kovovým,
pak přestane bít. Každým okamžikem.
Že i já chtěla milovat. To však už mu nepovím.
Své srdce, v krabici uzamčené, zakopu do země, hluboko.
Upřímné city navždy budou nevyřčené. Zůstanou jen ty naoko.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Májová pohádka
Kdo by se měl bát Karkulky. Vždyť, když to tak vezmete, přeci od ní neutekl nikd...
Duše lásky
Černá duše se stále drží mé křehké tělesné schránky a s neoblomnou výdrží tu tvo...
Moc přátelství
Snažím se o tebe opřít jako o rozhlednu, přesto že vím, že tě mám vlastně v nedo...
Kdo by se měl bát Karkulky. Vždyť, když to tak vezmete, přeci od ní neutekl nikd...
Duše lásky
Černá duše se stále drží mé křehké tělesné schránky a s neoblomnou výdrží tu tvo...
Moc přátelství
Snažím se o tebe opřít jako o rozhlednu, přesto že vím, že tě mám vlastně v nedo...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva