Jinde jsi složil svoji hlavu

Slyším ten klapot dřeváčků,
melodie se rozléhá v dáli,
nad námi spousta obláčků,
divadlo, to rádi jsme hráli.

Ale to už je tak strašně dávno,
to já se jen zasnila,
dost radosti nám bylo přáno,
jak ráda, jsem tebe škádlila.

Vzpomínáš na první pusu?
Byli jsem skoro ještě děti,
to život byl přímo v klusu
a tenkrát jinak, voněly i květy.

Život se s námi sice nemazlil,
ale nebylo si na co stěžovat,
žádný zákaz pro nás neplatil,
vzpomínky, ty se snažím uchovat.

Co bylo, už se nebude opakovat,
ještě štěstí, že mi paměť slouží,
dnes už není zač se omlouvat,
já jsem tu a ty - za velkou louží.

Často na tě lásko vzpomínám,
jak nám spolu bylo dobře,
dal jsi přednost ale pustinám
a zanechal tu jenom hoře.

Dnes už se tím netrápím,
snad krásný život jsi prožil,
čas ty ani já už nevrátím,
prostě svou hlavu - jinde jsi složil.