Jsem...

Jsem jen parodií věrné lásky.
Jsem jen touha tvá.
Jsem to, co zbylo ze sedmikrásky,
když ji někdo otrhá.

Jsem jen vítr luk a polí,
jež mrazí na rukou.
Jsem jen rána, která bolí
pátou pomlkou.

Jsem jen barva na obraze,
jež razí do očí.
Jsem jen hadr na podlaze
na němž se každý otočí.

Jsem jen duší temnot a stínů,
jež budí věčný strach.
Neprávem nesu svoji vinu,
na očích špínu a v očích strach.


Však za to vděčím vám.
Dámy a pánové, děkuji vám...