K smíchu...!

Unavená pravda zašlapána v prachu,
nenávist i láska vyrůstá ve strachu.
Střípky lživých slov, dusot koňských kopyt,
dno prasklého poháru, který nebyl dopit.
Tisíc obřích monolitů, nekonečnost galaxií,
na rezavou kolejnici na poplach již lidé bijí.
Co se stalo,stalo se, boží milost odvěká,
nenávist a zrada již ovládá člověka.
Přežití je zákonem prvotním a hlavním,
desatero hříchů spáchat, pryč s kodexem mravním.
Máme všichni pocit moci a zvrácenou pýchu,
že není možnost návratu? Pak jsme všichni k smíchu!