Už je zas ráno.
Za dveřmi kotel spíná
a pomalu ohřívá topení.
Na rozloučení spánek kývá
a v bílý den se promění.
Tak měj se, noční pohádko.
Několikrát ses mi zdála
a ve tmě potěšila na krátko,
od šera všednosti mě odpoutala.
Pravda je však, že za celý svět
si nevzpomenu, pohádková dámo,
cos mi vlastně chtěla vyprávět.
Stává se to skoro každé ráno...
Za dveřmi kotel spíná
a pomalu ohřívá topení.
Na rozloučení spánek kývá
a v bílý den se promění.
Tak měj se, noční pohádko.
Několikrát ses mi zdála
a ve tmě potěšila na krátko,
od šera všednosti mě odpoutala.
Pravda je však, že za celý svět
si nevzpomenu, pohádková dámo,
cos mi vlastně chtěla vyprávět.
Stává se to skoro každé ráno...
PeopleSTAR (4 hodnocení)
Další příspěvky autora
Májová pohádka
Kdo by se měl bát Karkulky. Vždyť, když to tak vezmete, přeci od ní neutekl nikd...
Duše lásky
Černá duše se stále drží mé křehké tělesné schránky a s neoblomnou výdrží tu tvo...
Moc přátelství
Snažím se o tebe opřít jako o rozhlednu, přesto že vím, že tě mám vlastně v nedo...
Kdo by se měl bát Karkulky. Vždyť, když to tak vezmete, přeci od ní neutekl nikd...
Duše lásky
Černá duše se stále drží mé křehké tělesné schránky a s neoblomnou výdrží tu tvo...
Moc přátelství
Snažím se o tebe opřít jako o rozhlednu, přesto že vím, že tě mám vlastně v nedo...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva