Není už kam se vracet,
snad ani neznám cestu,
vzpomínky, začínají se ztrácet,
jen stále mám, klíč k rodnému městu.
Snad zarezl zámek
a já otevřít jej nemohu,
tam, kde stával krámek,
na mě jsi čekával na rohu.
Já se ve vzpomínkách brodím,
jen tu jednu nalézt nemohu,
při hledání, často se i zpotím,
v životě mém, hrál jsi hlavní úlohu.
A dnes - kdeže jsou ty časy!
Kdy lásku jsi mně vyznával,
obilí zrálo a voněly klasy,
pod starou lípou, jsi se mnou sedával.
Je to tak strašně dávno
a přesto, chtěla bych to vrátit.
Bohužel, už není mi to přáno,
nic na tom, co je - nemohu zvrátit.
PeopleSTAR (7 hodnocení)