Kdy už to přestane

Tak moc mi chybí tvoje doteky, objetí,
tak moc mi chybíš, asi nemáš ani ponětí,
jak moc a co to pro mne všechno znamenalo,
všechno to, co se mezi námi stalo.

To, jak jsi mne hladil po vlasech, po tvářích,
pak líbal jsi mne a říkal, já už odcházím,
to, jak jsi líbal moje dlaně, moje rty,
jak vyvedl jsi mne z nekonečných měsíců samoty.

Byl jsi to ty, kdo ve mne lásku zase probudil,
byl jsi to ty, ty kdo ses o ni neprosil,
přesto jsi ji všechnu dostal, všechno ze mne,
teď snažím se naučit žít s tím, už ne ...

Už tě nikdy neuvidím,
už tě nikdy neuslyším se smát,
už tě nikdy nepolíbím,
už vedle tebe nebudu nikdy usínat.

Jsi tak daleko, a přesto cítím tě všude v sobě,
jsi něčí jiný a já cítím, že patřím tobě,
jsi pryč tak dlouho,
tak dlouho už nejsi se mnou...

Chybíš mi lásko, chtěla bych se tě dotýkat,
chybíš mi, tak moc, že musím další a další slzy polykat,
chybíš mi, kdy už to přestane,
kdy srdce mé pochopí, že to prostě nejde, kdy ta bolest ustane ...

Prosím ...