Dnešní doba rozpoutává obavy a tíseň,
do obrazu vepsána krásná, vzácná píseň.
Text zdobí starý, pozlacený rám,
ukryt pod sklem, všem správným Čechům znám.
Vyvolává vzpomínky na život tvůj i můj,
první větou ptá se ,,Kde domov můj?"
Bude stále voda hučet po lučinách,
a mít pro koho, bory šumět po skalinách?
Zůstane někdo, by mohl nové stromy vysázet,
aby na nich z jara mohl opět květ se skvět?
Pandemie útočí na celý svět,
lidská hloupost způsobuje mnoho běd.
Viry nejedou jen kupředu jak tank,
vrátí se i původci, jako bumerang.
Poutají nás nařízení, stále více zákazů,
bude hodně poražených, nemusí být vítězů.
Tady nepomůže hrubá síla, ani víra odvěká,
může pomoci jen rozum, moudrost člověka.
PeopleSTAR (3 hodnocení)