Konec....

Poslední záře ještě svítí...
krev ještě není pití...
královna lásky je zatím tu..
až se zhasne tak nic neuvidí...jen tmu...
lidé jsou milí,hodní...
až bude tma tak se navzájem zneškodní...
bůh zavře oči a bude konec...
z člověka bude jen lidský lovec...
láska bude královna...ale jen na jeden den...
potom se zas bude zabíjet...a z lásky zbyde jen krvavej hlen...
štěstí bude mezi námi...
bude nám hojit naše krvavé rány...
ale kčemu to je..když rány zase boudou..?!
pak štěstí jen tak odejde...a rány černou magií zrudnou..
řev všech lidí vyjde na jevo...
nikde na zemi nebude pevno...
zem bude děravá... a v dírách zlo...
láska tu bude marnivá...s hladovění budeš jíst sračky až na dno...
potom příjde choroba...
co ztebe udělá chodícího magora...
budeš kvůli slitování vystavovat kríže...
ale beztak tě čekej z kostí mríže...zavřou tě pod zámek...
ktomu dostaneš jeden náramek...
bude to náramek špatného ráje a bolesti...
vytáhne ti z těla všechny kosti...
podstoupíš test brutality....
budeš tam muset zabít lidi...
zavřou tě do jedné místonosti s dálšímí...
ten kdo se probojuje vítězí...
ale i tak stebe bude jen nasekané maso hovězí...
a teprve ted se zhaslo...
a stebe už je jen roztálé máslo...
takoví je náš život...
Zvonec konec....

Kalimero

konec...

tato básen je tak polivičně napřání...jeden člověk mi napsal...
abych ten tex stupnoval podle tvrdosti..
nejdřív něco milejšího...a potom něco brutálního...
jinak saměřil jsem se na život...a o tom sem taky ve většině textu psal...