Konec

Zůstala jsem sama.
Sama bez lásky, sama bez Tebe...
Nejsem žádná dáma,
nemůžu dát víc než sebe...
S tebou jsem šťastná byla,
patřil´s mi ty, patřilo mi nebe,
s tebou jsem zkrátka žila,
ale do tebe jsem neviděla...
Nevím ani teď, co se v tobě děje též,
nevím, co je pravda a co je lež.
Říkával jsi mi krásná slovíčka,
líbával jsi mě na víčka,
bavili jsme se spolu krásně,
všechno bylo plné vášně..
Chvíle s tebou mi brali dech,
jak můžeš říct: "už mě nech!" ?
Byl to jen prostý sen?
Já teď doufám jen,
že přijde jednou čas
a my budeme spolu zas.
Srdce mé je zoufalé,
myšlenky na tebe troufalé...
Ale rozum svoje ví,
že kluk jako ty, mi za to nestojí!
Lásku ke mě´s hlásal hrdě,
však stačilo říct: "nech ji!" tvrdě
A VŠE BYLO PRYČ...