Křídla sněžných ptáků mávají na prázdno.
Snaží se vzlétnout, ale padají na samé dno.
Křídla mají ztěžklá, mokrá, nelibě se snažejí být krotká.
Už nelétají, už jen chodí, jsou nešťastní zda se to k nim hodí.
Na co jim bůh křídla dal, aby potom chodili?
Sami se k bohu modlili a prosili.
O novou sílu o novou víru o naději, která jim pomůže zase vzlétnout.
O naději, která jim pomůže svět bez křídel utnout.
Bez nich jsou bezmocní, slabí, přišli o to co je nejvíc baví.
Hledají na zemi čeho by se chytli, oni se před bohem svlíkli.
Tu sílu musejí hledat sami v sobě nebo klid dostanou až v hrobě.
PeopleSTAR (0 hodnocení)