Za polárním kruhem, kde už končí zem, přede mne dnes večer květy položili. Ještě nikdy však - a mnoho jezdil jsem - z ničích rukou květy mě tak netěšily. Nežli rozvily se, sály mlhu, chlad, z kamení a zimy rostly za soumraku. Léto odešlo a těch několik máků připjalo dnes zemi vroucně na kabát.