Láska 5 písmen, jedno slovo a pocitů mnoho.. Část 1.

Život se ti může zprotivit,
lidé ti ho můžou jakkoliv otrávit..
Ale ty se nikdy nesmíš vzdát,
V to,že bude lépe, to si musíš přát…

I když budeš chtít jednou všechno skončit,
Nesmíš oči k zemi skolit…
Říct zavřete oči já odcházím..
Postav se nesnázím…

Znám jednu obyčejnou dívku,
Neznám ji jen chvilku..
Znám ji už nějaká léta,
Která životem jen tak životem neproplétá…

Život ji dává rány,
Nikdy nebyly na ni ohledy brány..
Mockrát již na dně byla,
Ale vždy se z něho nějak odrazila..

Když konečně přestala bojovat,
Dostala šanci si užívat…
Jak kdyby ji ho z nebe poslal Bůh,
A to bylo nejdříve seznámení přes Facebook.

Ale vzniklo z toho něco velkého,
Nechtěla být ani chvíli bez něho..
Život si začala užívat,
Přestala si starosti všímat…

I když pak ji dohnaly,
Jejich hezké chvíle skončily..
Neunesla další ránu od života,
Popadla ji strašná nejistota.

Po alkoholu šáhla,
S klukem mu zahla..
Opilá se s jiným líbala,
A tak si život zkazila..

Po nějaké době se rozešli,
Pro dívku to byly dny nejhorší..
I když ji sem tam někdo zmlátil,
I přesto že ji život nikdy nešetřil…

Ale až tak hrozně ji nikdy nebylo,
Strašně moc ji to ublížilo..
Když zhruba po roce…
Si znovu začali psát měla z toho Vánoce..