Proč jsi pozor nedával,
když o lásce řeč byla,
v koutě zamyšlen jsi sedával
a já o tvé lásce tajně snila.
Snad vůči ní jsi imunní,
tolik možností jsi měl!
Láska život vždycky prosluní,
není to hra jenom těl.
Proč já mám, Pane Bože smůlu,
když někoho tolik miluji.
Radost se promění v noční můru,
růžové brýle raději shazuji.
Jsem já vůbec normální?
Ale celým srdcem miluji!
Snad chyby mé jsou fatální,
ohlédnout se jiným směrem zvažuji.
Seď si stále ve svém koutku,
nevíš o co přicházíš!
Nač třeba kouzelného proutku,
musím se smířit, že odcházíš.
Odcházíš z mého života,
zavřu za tebou tiše vrátka,
poznala jsem, že jsi despota,
ta chvilka štěstí - byla krátká.
PeopleSTAR (6 hodnocení)