Bosí v trávě jsme kdysi tančili, místo řas modré zvonky si lepili, dětský smích z louky zněl a vzduch byl opojnou radostí nasycen.
Tenkrát dospělost byla nám vzdálena.
Jenže nohy od trávy večer jsme umyli, kvítka z víček sundali, párkrát se zasnili a najednou jsme dospěli.
Tak oči zavírám a v duchu vracím se na louky voňavý, ale pocit mám, že most do dětsví je už příliš vzdálený.
Teď unavena vším, na louce života v podivném rytmu se potácím.
PeopleSTAR (0 hodnocení)