Ludvík

Není kat proč tebe musí zrovna mučit
nasazuje kápi když se vrací domů
z pod rudý masky zíraj černý voči
týrat jak Arab tuhle ubohou ženu

Paleček botičky a železná panna
věrné pomůcky bezohledného pána
Chce vidět jak se drobí ta býčí vůle
když se svíjíš upocená na mučidle

Přiznáváš se tak polib můj prsten
poroučí když zatlouká kladivem

Je načase posunout dál tu naši hru
Poznal jsem blaho v tvém dojemném sténání
vybírá bič pro principály na aukru
udělá si z tebe římskou otrokyni

Kam jste se dostali musí mít dokument
donese kameru ještě to posunem
Seš jako zmije rozumíš mejm pohybům
Ukájí svědomí - otoč se a nečum

Proč má potřebu tě zotročovat
je jak tvůj Ludvík tvůj slunečnej stát

Je král - nad věcí - milost ti uděluji
Přestane tě tahat bahnem jak Hektora
najednou kolem něj tvoje oči plují
ukáže se že to ty seš ta potvora

Budeš nad ním ve spánku tiše chroptit
Zatím seš spokojenej brzo budeš bit
Vítězná slova visí na rtech podlej škleb
Shodím tě přede všema jako z hradeb Théb

Otrockej pocit bít nebo být bit
Ta pachuť marnosti nejde umýt!