Měsíčku, o pomoc tě prosím
Stříbrné paprsky měsíce noc odevzdává,
rannímu svítání a slunci zlatému,
jen nerada se své moci vzdává,
předává vládu dni krásnému a mladému.
Měsíc každý koutek země zná,
jen do mého nitra on nevidí.
Často, že bude líp, se mi zdá,
mé problémy nezná a proto závidí.
Nedokáže mne zbavit smutku,
za nocí, kdy jeho světlo mne hladí,
v jeho objetí jsem šťastna vskutku,
jak snadno to lidské srdce zradí.
Slunce mne trochu zapomenout nechá,
kousek světla, dá mi na chvíli,
kam ale pořád tolik spěchá,
mé pocity se mnou nikdy nesdílí.
Chci být zase znovu šťastna,
za teplých, letních nocí,
ať naše lože nejsou prázdná,
tak chceš nám trochu pomoci?
PeopleSTAR (7 hodnocení)