Posílám pozdrav z velké dálky,
smutno je mi, vzpomínám,
dávám jej do malé obálky
a pohled svůj - věnuji pustinám.
Smutek krouží nad krajinou,
nikde ani živáčka,
snad naději nemám žádnou,
ten život je jak houpačka.
Jednou jsi nahoře, vzápětí dole,
ale vždyť jsem se takhle rozhodl.
Před námi, minové je pole,
odešel jsem, že jsem se s tebou neshodl.
Dnes toho opravdu ale lituji,
jen není zrovna cesty zpět,
věrnost kamarádům slibuji,
těším se, až odjeti budu smět.
Hodiny, dny a měsíce se vlečou,
snad se k tobě lásko vrátím,
přiznávám, že i slzy tečou
a někdy ve vzpomínkách, se i ztrácím.
smutno je mi, vzpomínám,
dávám jej do malé obálky
a pohled svůj - věnuji pustinám.
Smutek krouží nad krajinou,
nikde ani živáčka,
snad naději nemám žádnou,
ten život je jak houpačka.
Jednou jsi nahoře, vzápětí dole,
ale vždyť jsem se takhle rozhodl.
Před námi, minové je pole,
odešel jsem, že jsem se s tebou neshodl.
Dnes toho opravdu ale lituji,
jen není zrovna cesty zpět,
věrnost kamarádům slibuji,
těším se, až odjeti budu smět.
Hodiny, dny a měsíce se vlečou,
snad se k tobě lásko vrátím,
přiznávám, že i slzy tečou
a někdy ve vzpomínkách, se i ztrácím.
PeopleSTAR (5 hodnocení)
Další příspěvky autora
POZDRAV ZE SVĚTA
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva