Motýl

Jsem motýl, nech mne létat,
jsem planá růže, nech mne vzkvétat,
jsem zajíc, nech mně skákat,
jsem vítr, nech mne odvát černá mráka,
jsem úsměv, nech mne zářit,
jsem slza, nech mne plout po tváři,
jsem auto, nech mne jet,
jsem mráz, nech mne horkou vodu proměnit v led,
jsem pero, nech mne klouzat po papíře,
jsem krtek, nech mne zalezlého v mojí díře,
jsem struna, nech mne tóny hrát,
jsem kukla, nech mne v motýla se vyklubat.
Jsem motýl...

... a jak myšlenky tvé plynu,
modlím se, ať jak vzpomínka nezahynu,
přeji si jako ryba volně plout,
jako pavouk v osamocení obývat svůj kout,
jako malý čmelák mít jen květinu svou,
jako paprsek slunce proplížit se tmou,
jako úsměv světlo smutným duším dát,
a myšlenky své jako motýly nechat odlétat.
Jsem motýl...

... chci se zvednout a uletět,
o světa problémech už nevědět,
uniknout pryč od všech neřestí,
letět do světa, a pátrat po štěstí,
nechat za sebou smutek, co mě tíží,
zapomenout na děs, co se za mnou plíží,
nechat slunce svítit, a rostliny kvést,
uklidnit se a povolit svou zaťatou pěst,
zvednout se a překonat další tvrdý pád,
trápení a příkoří již nadále nevnímat,
uniknout se ze smutku spárů a křídla svá roztáhnout,
a svých cílů jednou pro vždy už konečně dosáhnout.
Jsem motýl...

... a motýlem chci být.
Proto se, prosím, snaž mě neměnit.
Chci letět tam, kam mě vítr zanese.
Jsem motýl!

... a doufám, že to uneseš...