Život je kurva, která tě požírá jako nenasytná sviňe.
Křičí na tebe jako uřvaný děcko, ležící v tvým nemateřským klíně.
Fackuje tě jako malýho spratka, co zas udělal ve škole průser,
a je mu jedno, jestli za to můžeš, nebo to na tebe někdo nahrál, aby z tebe měl prd*l.
Nevnímá tě, i když se snažíš ze vší vůle najít cestu,
popírá tě jako zadanej frajer, balící kdejakou děvku.
Bere ti chuť usmát se na tvou milující mámu,
místo toho tě zláká sjet se zas na dnešním underground flámu.
Nepromine ti chybu, když uděláš jeden krok bokem,
promíchne tě kůlem jako upíra, co se živí červeným mokem.
Chvíli tě nechá vzpamatovat a postavit se na nohy,
a během toho se těší, jak ti zase nastaví parohy.
Směje se ti, jak zhulenej trouba, co nosí paruky,
a pak tě poblije, že ten smrad nesmeješ dva roky.
Postupně zjišťuješ, že tvrdneš, jak tvý vychlastaný játra,
otočíš se a pochopíš, že jediná kriminálka je tu ten, kdo po tobě pátrá.
Nestíháš splácet nic, topíš se ve zbytečnejch dluzích,
už nevěříš na happy end a ztrácíš se ve falešnejch iluzích.
Jsi zoufalej a nechce se ti vůbec žít,
jen umíráš zaživa a jediný co umíš, je pít.
Jsi zlej a kopeš do toho mála dobrýho, co tě potká,
a pro lidi se stáváš směšnější než cirkusová loutka.
Jsi v průseru a nevíš jak z toho psycha ven,
a noc se stává důležitější než den.
Ve dne spíš a v noci brečíš,
řežeš se žiletkou do zad a šťastně na tu stékající krev hledíš, kterou se pak krmíš.
Fuj. Je ti z toho všeho zle a chceš se pomstít,
chceš Bundu kopat do hlavy a slyšet ho prosit.
Jak žadoní o milost a vymejšlí další pohádky,
ale ty si z jeho kostí vyrobíš veselý náramky.
Pak přijde fotr a sjede tě zas za něco cos neuďál,
a ten jeho funny účes bys mu za to moc rád pocuchal.
Plivneš mu do xichtu a řekneš mu: Seš debííílek!
On začne rudnout a je barevnější než hrst plná lentilek.
V duchu se mu směješ a děláš si z něj srandičky,
a v hlavě ti furt vrtá, proč tak nesnáší svý dětičky.
Je to ztroskotanec, co svůj život už nenapraví,
může počítat s tím, že až bude potřebovat, nikdo se za něj nepostaví.
Svý činy už nevyžehlí, je mi ho spíš líto,
ale život se nemazlí ani se mnou, tak co..konec, finýto..
Zejtra potkáš blbce, co slibuje, že ti život osladí,
čekáš, čekáš, sliby se hromadí, ale stejně to skočí tak, že tě celou dobu jenom podvádí.
Přestáváš všechno chápat a nechceš padat znovu na zem,
vzteky začneš skákat, že se zdržuješ s tím ulhaným lúzrem!
Už nevěřím nikomu, vlastně jen dvoum lidem,
tím nejsi ani ty a ani ty, ale víš co, ber to s klidem.
Ty mi radši taky neveř, nevíš co sem zač,
tvářim se jak andílek, ale ve skutečnosti sem sráč.
Život je jen náhoda, jednou jsi dole jednou ještě níž,
tak kde je sakra to dno??? Já chci už stoupat výš!!!!
PeopleSTAR (20 hodnocení)