Naděje

Když v životě Tvém, opět vysvitne sluníčko,
úsměv na tváři Tvé vykouzlí, a má i pro Tebe vlídné slovíčko.

Z popela vykřesat jiskřičku naděje,
ať vše vrátí se do starých kolejí a nic zlého se už neděje.

Nikdy jsem nebyla a nebudu miss krásy,
já oběť přinášet nechci, raději vstoupím do armády spásy.

Přijímám s pokorou šťastné chvíle života - pravé to bohatství,
bít se jak lvice za druhé, kteří váží si mého přátelství.

Někdy však jak Alenka v říši divů si připadám,
to když vidím tolik bezpráví, utrpení, pak depresi propadám.

Mít spoustu peněz, já věnovala bych je charitě,
kdyby mír zavládl po celém světě, to rovnalo by se raritě.

Až bude Ti nejhůř, vzpomeň si na ty,
co nemají ani vodu, jsou mučeni a strádají hlady.

Ať pro ně slunko vysvitne a pohladí jejich ztrápené duše,
věnuj jim vzpomínku, buď s nimi, vždyť zní to tak jednoduše.