Název není... ta básnička má 70 je to moje nejdelší... takže bude na pokračování pokud bude zájem..?.

Byla jedna obyčejná dívka,
O která v životě nebyla zmínka…
Nikdo oni skoro nic nevěděl,
Když už tak z pomluv se o ni dozvěděl…


Jednou ji něco udělaly,
Nevěděly jaké ji následky zanechaly…
Pak ji kamarádka řekla něco,
Co by pro všechny by znamenala ledasco..


Všichni nejsou tvoji přátelé,kamarádi…
Někteří lidi tě prostě nemají rádi…

Oni se ti jen tak smějí,
Protože ví že tě to ničí a to chtějí…
Myslí na ty pro ni pěkný slova,
Co od její asi jediné kamarádky slyšela…

Nikdy nechce aby slyšela to jaká je zbytečná nula..
Proč ji to připomínají?Bere si prášky aby usnula…

Bere si jeden,druhej a pak i třetí….
Cítím jak trpí,cítím to její prokletí…
Jsem celá od hlavy k patě zpocená,
Celá vyřícená a totálně zdeptaná…

Zjistila jsem že to byl jenom sen,
Blbej sen co se mi zdál v jeden den…
Zjistila jsem že to byl jenom sen,
Blbej sen co se mi zdál v jeden den…

Bylo to pěkné dobrodružství noční moje…
Teďka mi zbývá jen věřit že zbyla nějaká naděje..
Naděje v to že to bude pokračovat,
Ta holka se mi nebude vzdalovat…

Ale doufám že právě naopak přijde mi naproti,
Do mého snění a já řeknu: ,, Pojď pomůžu ti…“